RECENZE: Kdesi v Číně leží Čínsko-Česko, kam zemědělci věnovali traktor

S manželkou a třemi malými dětmi přesídlil do Číny rozvíjet dávnou „družbu“. Hrdina dokumentu Saši Lehkého nazvaného Je nám spolu dobře je svéráz.

Z dokumentu Je nám spolu dobře | foto: 18. MFDF Ji.hlava 2014

První dojem: hustý dusivý smog. Druhý: betonová pustina, širokými bulváry občas projede cyklista. Třetí: hrdina snímku musí být sebevrah, když tak vesele vypráví: „Tady máme náměstí Družby, hotel Družby, školu Družby, a dokonce Čínsko-český lidový soud.“

Archivy připomenou důvod: naši zemědělci v 50. letech darovali čínským traktor; česká ves dodnes nadšeně vzpomíná, jak na oplátku dostávala porcelán a ubrusy.

Ale vzít dnes do Číny vlastní děti včetně kojence? „Ať to kluci poznají, pak si mohou vážit domova,“ tvrdí muž. Oba jsou věřící, on vizionář se spasitelským syndromem, ona něžně oddaná jeho snům. Plány na místní repliku pražských ulic včetně Karlova mostu vypadají velkolepě, jenže osmiproudová silnice končí v polích a práce stojí. „Číňani jsou drobní, tak nejsou na stavbě tolik vidět,“ žertuje český misionář.

Městečko s hrdým jménem Čínsko-Česko vroubí chemičky, odpadky, beton. Ve školce s dětmi raději nechodí ven, synové pokašlávají. „Tělo se možná znečišťuje – anebo naopak posiluje,“ odhaduje jejich otec, zatímco v matce začíná klíčit pochybnost, jestli to byl dobrý nápad. Přijeli původně na rok, pak pobyt prodloužili, na dovolené ve vlasti se nadechli – a zase jeli zpět.

Na dokumentu Saši Lehkého je třeba ocenit, že se civilizačními rozpory nenechá svést; záznam každodennosti líčí jako věcný pozorovatel, bez soudů a bez předsudků.

Je nám spolu dobře

60 %

Česko, 2014, 75 min

režie: Saša Dlouhý

hrají: Jiří Kohout

Na druhé straně však snímek nezaznamenává žádný zlom či posun. Patří k dokumentům, které probouzejí zvědavost mířící k příštím osudům. Jak na tom bude dosud pospolitá rodina za pět, deset nebo dvacet let, co si ze zakouřeného dobrodružství samorostlého tatínka odnesou do vlastní dospělosti jeho děti, kolik Číňanů v budoucnu uplatní češtinu, kterou je vyučuje na zemědělské škole – to jsou otázky, na které dokument Je nám spolu dobře zatím nehledal odpověď.

V každém případě však patří k zajímavějším z četných domácích novinek žánru, byť i pro něj platí, že by mu stačila televizní obrazovka.